K nedávnému dvanáctému výročí Internet Infa jsme včera dostali opožděný dárek: poprvé jsme prohráli u soudu. Na základě žaloby společnosti PROLUX Constulting Int, s.r.o., nám soud uložil, abychom smazali jedno vlákno diskuse pod článkem na Měšci. Zatím jde o nepravomocný rozsudek v první instanci a přemýšlíme, jestli se máme odvolat. Konkrétní kauza vlastně není moc důležitá: pokud z Internetu zmizí jedna diskuse o jedné pochybné společnosti, svět to přežije. Nejde ani o nás: požadavek, abychom Proluxu zaplatili 50 tisíc jako zadostiučinění, soud zamítl. V sázce je vlastně jen maličkost: jak má Internet v budoucnu vypadat a kam sahá svoboda projevu.

Napřed krátká rekapitulace, o co jde:

1. Na Měšci jsme v roce 2006 vydali článek o tom, jestli je lepší prodávat byt vlastními silami nebo prostřednictvím realitních kanceláří. Obchodní firma PROLUX Consulting Int se tam neobjevila ani v náznaku a článek sám byl vcelku neutrální.

2. V diskusi pod článkem se někteří čtenáři pochlubili se svými vlastními zkušenostmi s realitními kancelářemi, které nejsou vždy jen dobré. Je zajímavé, že diskuse pokračovala poměrně dlouhou dobu, možná i pod vlivem vyhledávačů, které do ní přiváděly nové účastníky. Na začátku roku 2008 se
tak mezi zcela věcným popisem různých zkušeností v názoru jedné čtenářky poprvé objevila zmínka o Proluxu, stejně jako o několika jiných realitkách. Postupně pak následovala i řada dalších příspěvků, celkem se slovo Prolux vyskytuje v šestnácti z nich. Prakticky všechny jsou negativní, je však mezi nimi i příspěvek označený jako „vyjadreni PROLUX“, ve kterém se tato společnost hájí.

3. V červenci 2009 jsme od společnosti PROLUX Consulting Int dostali žádost, abychom tuto diskusi smazali. Je třeba říci, že podle zákona provozovatel diskusí neodpovídá za jejich obsah a nemusí jej nijak kontrolovat. Pokud se však dozví, že určitý obsah je protiprávní, je povinen jej odstranit, a o to jsme byli žádáni. Odpověděli jsme, že pokud se prokáže protiprávnost dotyčných příspěvků, jsme samozřejmě připraveni splnit svou zákonnou povinnost, k tomu by nám však Prolux musel poskytnout nějaké další důkazy. Přiznávám, že v podobných případech jsme vždy trochu konzervativní a snažíme se nic bezdůvodně nemazat. Zde navíc přistoupily pochybnosti o praktikách této společnosti, o nichž bylo natočeno i několik televizních reportáží, byla podána trestní oznámení, na Internetu existují stránky sdružující poškozené zákazníky apod. Výsledky vyhledávání, co se o ni na Internetu píše, ostatně
umožňují, aby si každý udělal obrázek sám. Je samozřejmě možné, že nic z toho není pravda, ale z pozice vydavatele a provozovatele diskusí to těžko posoudit bez toho, že by nám Prolux věcně a věrohodně vysvětlil, proč jsou příspěvky jeho někdejších zákazníků nepravdivé. To se nestalo, ba dokonce se o to Prolux ani nepokusil.

4. Místo toho na nás v září 2009 podal žalobu a žádal jednak odstranění sporné diskuse, jednak zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 50 tisíc Kč. Protože Měšec nebyl jediným místem, kde se o něm psalo, podal i další podobné žaloby, například na CPress Media, který vydává server Finexpert.cz. Ani soudu ovšem nenabídl důkazy o tom, že by příspěvky nebyly pravdivé. Omezil se na tvrzení, že podle občanského zákoníku má každá právnická osoba právo na ochranu dobré pověsti, a proto jakýkoliv, libovolný zásah do ní je protiprávní. Pravdivost či nepravdivost tedy není třeba prokazovat, jde o protiprávní obsah a provozovatel diskuse je povinen jej odstranit.

5. Soud zatím včera svůj rozsudek vyhlásil pouze ústně, písemně a s podrobným odůvodněním jej teprve sepíše; moje shrnutí proto berte s jistou rezervou. Na argumentaci Proluxu nepřistoupil, protože je natolik obecná, že by to v důsledku znamenalo zákaz jakékoliv kritiky, což je obtížně přijatelné. Ta však nesmí překročit meze slušnosti a je povinností provozovatele zajistit, aby se v diskusích nepoužívaly vulgarismy. K tomu zde podle soudu v některých příspěvcích došlo, proto rozhodl o tom, že se celé označené vlákno má smazat. Požadovaných 50 tisíc Proluxu nepřiznal, ani náhradu nákladů řízení. Důvodem byl zřejmě celkový kontext a snad i pověst Proluxu, vyplývající z jiných zdrojů.

A teď pár úvah, které se mi honí hlavou:

1. Internetová anonymita přímo vybízí ke zneužití. Někdo se mi nelíbí? Není nic snazšího, než ho v diskusi pomluvit. Svádí to i k nekalé soutěži. Když budu soustavně do všech diskusí psát, že konkurenční společnost podvádí své zákazníky, to by bylo, aby tomu část čtenářů neuvěřila. Je pochopitelné, že musí existovat nějaký způsob, jak se takovým praktikám bránit. Kdyby ne, brzy vzniknou zástupy specializovaných agentur, které budou chrlit tisíce podobných negativních příspěvků, aniž by se kdokoliv měl šanci dobrat pravdy.

2. Provozovatelé diskusí obvykle v podobných kauzách nejsou přímo angažování. To je částečně výhoda, protože jsou neutrální. Je to ale také podstatná nevýhoda: my vůbec nevíme a nemůžeme vědět, která z obou stran nějakého sporu má pravdu. Pokud bychom v podobných případech mechanicky mazali diskuse na základě jakékoliv žádosti, která nám přijde (a chodí jich dost), velmi často by to postihlo i zcela pravdivé příspěvky. Podle mého tak nezbývá, než chtít po žadateli, aby prokázal, že pravda je na jeho straně. Chápu, že někdy je těžké vysvětlovat, že se něco nestalo, ale přinejmenším určitá míra přesvědčivosti je myslím nutná. O to se Prolux ani nepokusil: nejenže nikdy nedokázal, že by příspěvky byly nepravdivé, ale on to vlastně ani netvrdil.

3. O diskusích na Internetu se občas mluví jako o žumpě. V některých případech to může být pravda a my sami často řešíme, jaká je vhodná strategie. Co je vlastně pro naše čtenáře lepší: svobodný prostor, nebo prostor regulovaný, ale čistý? Nemyslím si, že existuje jediná správná odpověď. Ba dokonce není stejná bez rozdílu pro všechny servery. Velké zpravodajské weby už zřejmě překročily hranici, kdy je regulace nutná, zatímco na menších specializovaných titulech se většinou diskuse drží uvnitř určitých mezí.

4. Ve zmiňovaném případě se v 16 příspěvcích o Proluxu objevily tři expresivní výrazy, o které se rozsudek opírá. Konkrétně:„Společnost PROLUX lže jak svině“, „zlikvidovat PROLUX!!!!“ a „Nikdy jsem si nemyslela jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům, jinak je nazvat nemůžu.“ Šestnáct let strávených na Internetu jistě může mít vliv na charakter, a tedy i na moje vnímání těchto vyjádření. Nezasažený člověk by to možná zhodnotil jinak, mně se však vzhledem k celkovému kontextu (!) nezdá, že by šlo o vyjádření nepřijatelná. Pokud by byl stejným způsobem osočen někdo, kdo by následně prokázal, že je čistý jako lilie, nepochybně bych to vnímal jako nepřijatelný příspěvek, který je nutné okamžitě smazat. To ale není tento případ: skutková tvrzení o nekalých praktikách Proluxu nebyla vyvrácena, ba ani vyvracena. Nelze přehlédnout, že slovo „zlikvidovat“ zde má úplně jiný význam než u běžného člověka. Tam bychom se asi nevyhnuli pocitu, že má jít o fyzickou likvidaci (s čímž bychom se nemohli smířit), zatímco likvidace společnosti je naprosto běžný proces, který přesně tímto pojmem označuje zákon.

5. Soudu nejde o pravdivost či nepravdivost kritiky, kterou nijak neposuzuje, ale pouze o její formu. V důsledku tak z nás, provozovatelů diskuse, činí arbitry slušnosti. Co je a co není přijatelné slovo? Jak vidíme z tohoto případu, svině už zjevně ne; a co třeba svinstvo? „To hnusné bílé svinstvo padá mi za límec“ – pryč s tím? A co třeba malebné slovo prdel? Okamžitě smazat cokoliv, kde se objeví? Nebo je závadné jen někoho do ní poslat, zatímco dělat si ji z jiného je v pořádku? Formulace „Prolux si z nás dělá prdel“ namísto té původní se lhaním už by ale asi taky neprošla. Vynalézavost diskutujících je bezmezná: takže co třeba varianta „p.r.d.e.l“? Babo raď. (Pokud tedy baba také není vulgarismus.)

6. Nelze ovšem přehlédnout, že sám soud se této roli vyhnul. Pokud mu nevadí kritika, ale jen vulgární kritika, měl myslím vhodnou příležitost ukázat, co do této kategorie patří, a rozhodnout o smazání zcela konkrétních příspěvků. Místo toho se přiklonil ke smazání celého vlákna, tedy včetně názorů, které z mezí slušností nijak nevybočily.

7. Formálně vzato jde o spor mezi Proluxem a námi jako provozovatelem diskuse. Fakticky se však týká především našich čtenářů a jejich svobody projevu. Ta je součástí práv zaručených Listinou základních práv a svobod, ale samozřejmě není a nemůže být bezbřehá. Pokud narazí na jiné základní právo, kam patří i právo na ochranu dobré pověsti, je vždy třeba posoudit konkrétní případ a rozhodnout, které z nich má dostat přednost. I vulgární projev podle mého názoru může zasluhovat ochranu; svoboda projevu tu není od toho, aby chránila spisovná vyjádření Mirků Dušínů, se kterými všichni souhlasí a nevzbuzují žádné konflikty. Na to bychom ji nepotřebovali; taková vyjádření nikomu nevadí, co tedy chránit? Jejím smyslem je naopak ochrana kontroverzních výroků. Jestliže má dojít k tak zásadnímu zásahu do svobody projevu, jakým je úplné smazání názorů, zdůvodnění by mělo být zcela jasné a vysvětlit, v čem každý jeden z nich zasahuje do práv druhých. Příkaz soudu, aby bylo smazáno celé vlákno diskuse, aniž by přímo vyjádřil k jednotlivým příspěvkům a jejich obsahu, se mi jeví jako pochybné a porušující ústavní zásadu přiměřenosti zásahu.

Co z toho plyne? Ještě nevím. Každopádně jsem zvědavý na vaše názory. Jen prosím: bez vulgarismů.

V českém Internetu jsem na mnoho vtipných chybových hlášek nenarazil. Možná by si mohli vzít jejich administrátoři příklad, ať je i při výpadku trochu veseleji.

Kdepak. Zato se mi však podařilo najít web České účetní rady, který zaujme už na první pohled. Aby bylo patrné, že tady to s právem myslí vážně, hned v úvodu "vizitky organizace" je návštěvník poučen o všech novelách zákona o shromaždování. Myslím, že řada firem by se tady mohla inspirovat: naše s.r.o. je založeno na základě zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který byl změněn zákony č... (a následují asi čtyři desítky novel). Takhle má vypadat správný web! To ovšem není všechno: zvláštní pobavení skýtá sekce vnitřních předpisů, namátkou třeba Inspekční řád. Člověk rázem získá dojem, že jde o spolek s obratem přinejmenším v řádu miliard, zaměstnávající stovky lidí. Že jde o dojem správný si lze ostatně snadno potvrdit na stránkách správy a samosprávy ČUR, kde se to funkcemi jen hemží.

Překvapivě však člověk na celém webu najde jen jediné jméno: Josef Šofr. Na jeho bedrech leží nelehký úkol tento kolos řídit, je totiž Českým účetním radou. Stejně se jmenuje i obžalovaný v článku na iDnesu; jaká shoda náhod.

Takže o novou pozici na Finančních úřadech asi nepůjde, škoda. Možná se ale někdo na ministerstvu financí nechá inspirovat alespoň inspekčním řádem a brzy jej vydá jako interní směrnici.

Ostatně - ani bych se tomu moc nedivil.

Dneska se ovšem článek o testování objevil na Lupě a v diskusi pod ním pár názorů o tom, že kompletním předěláním Navrcholu před třemi lety se nám ho podařilo zdárně pochovat, protože ho nikdo nepoužívá, na rozdíl od Toplistu nevydělává peníze a ještě ke všemu je ošklivé. Po létech na Internetu jsem se stal otrlý do té míry, že jsem přestal odpovídat na - obvykle anonymní - výpady v diskusích. Záhy se pak dostavila druhá, osvobozující fáze, kdy mne dokonce skoro přestaly štvát. Také teď bych se proto držel nabytého klidu a nechal to být - nebýt toho, že jsem se o stejném tématu před dvěma týdny bavil s Jiřím Pallasem, který měl na věc úplně stejný názor. Podle všeho to tedy zvenčí doopravdy vypadá, že změny, které jsme na Navrcholu před třemi lety udělali, byly prvním krokem na cestě do propasti. A uživatelské testování má být to poslední stéblo, kterého se teď chytáme. Takže je asi dobré trochu vysvětlit, jak je to doopravdy.

Pro nepamětníky bych asi měl připomenout, co jsme tehdy zavedli. Především jsme zahodili starý kód a napsali Navrcholu znovu, v Javě; to samo o sobě uživatel moc nepozná. S novou aplikací však přibyly nové služby: předtím bylo Navrcholu spíše počítadlo spojené s žebříčkem, nyní je důraz kladen na sledování různých parametrů návštěvnosti webů, ať už jsou to cesty, odkazující stránky, klíčová slova ve vyhledávačích apod. Zatímco původně bylo celé Navrcholu zadarmo a za peníze se daly přikoupit jen měsíční zprávy, nyní existují tři různé tarify, které se liší rozsahem sledovaných statistik a délkou jejich uchovávání; zadamo je jen nejnižší z nich. A konečně - bezplatně mohou být měřeny jen weby, jejichž návštěvnost nepřekročí 100 tisíc stránek za měsíc. Právě kvůli téhle věci se tenkrát spustil menší povyk: řada známých webů, které jsme do té doby sledovali, totiž tuhle hranici překračovala, a pokud jejich provozovatelé nechtěli platit, museli z Navrcholu pryč. Je samozřejmě věc názoru, kde je ta správná hranice, ale někde být musí - konektivita ani servery totiž nejsou zadarmo a jak jsme si tenkrát spočítali, 1 % největších webů nám tvořilo asi 85 % zátěže.

Když jsme s Jiřím Pallasem rozebírali, jak je na tom Navrcholu ve srovnání s Toplistem, tak docela jsme se neshodli na tom, jaké kritérium vlastně použít. On vycházel z návštěvnosti, ve které lze porovnání udělat snadno; Toplist i Navrcholu jsou totiž zároveň měřené v NetMonitoru. Já jsem naopak prosazoval komerční úspěšnost, případně počet webů, které obě služby měří. Nevýhoda je, že takové porovnání už se dělá o poznání hůře.

Využívám proto svého dočasného procitnutí z bloggerského spánku a pro všechny, které to zajímá, jsem vytvořil čtyři srovnání, která alespoň mně odpovídají na otázku, zda jsme tenkrát s Navrcholu udělali dobře:

První z nich ukazuje, jak se v minulých letech vyvíjely příjmy Navrcholu. Rok 2003 je brán jako základna: novou verzi jsme sice spustili někdy před koncem roku, ale po přechodné období byla pro všechny zadarmo, takže změna v příjmech nastala až na začátku roku 2004. Sloupečky zahrnují jak příjmy ze statistik, tak příjmy z reklamy. Stejně jako Toplist má nyní titulní stránka Navrcholu GTPR 8/10, což samozřejmě vzbuzuje zájem o zpětné odkazy, ale i tak jsou příjmy ze statistik převažující.

Druhý graf se týká vývoje návštěvnosti, základem jsou data z Navrcholu. NetMonitor by patrně ukázal stejný trend, ale tahat z něj data je pro mne podstatně pracnější. Navíc si nejsem jistý, zda bych v něm našel stejně dlouhou časovou řadu (se změnou realizátora se trochu změnila i metodika měření a definice veličin). Ypsilonová osa navlevo ukazuje počet zobrazených stránek, napravo jsou návštěvníci; stránky od roku 2004 vzrostly asi na dvojnásobek, uživatelé na trojnásobek.

Do třetice je zajímavé se podívat na srovnání aktuální návštěvnosti Toplistu a Navrcholu. Podle NetMonitoru to v říjnu 2006 vypadalo takhle:

Toplist tedy vede v celkovém počtu unikátních uživatelů, my v ostatních hodnotách. Nejzajímavější je asi otázka, proč je u Toplistu tak velký podíl návštěvníků ze zahraničí (44 procent, na Navrcholu jen 14). Možná je to tím, že je Toplist lépe zaindexovaný ve vyhledávačích, ze kterých získává víc "náhodné" návštěvnosti než Navrcholu. Faktem je, že když jsme na Toplistu nedávno měli docela úspěšnou reklamní kampaň na ubytování v Praze, skutečně odtamtud přišlo několik zákazníků ze zahraničí, kteří si něco objednali.

A konečně poslední pohled vychází z průzkumu, který jsme si nejprve dělali sami pro sebe vloni na podzim, a posléze jsme ho i zveřejnili. Chtěli jsme tenkrát vědět, jak si Navrcholu stojí v porovnání s konkurencí pokud jde o počty měřených webů. Prošli jsme proto robotem všechny weby ve formátu www.doména.cz a sledovali, kde je umístěn jaký kód. Samozřejmě nedává úplně přesné výsledky (nejsou jen weby na takovýchto adresách), ale pro představu je to bezvadné. Jsou to bohužel rok stará data, zatím jsme ten průzkum nezopakovali, ale asi to brzy uděláme:

Ve srovnání s Toplistem tam vycházíme o něco hůř, ale když vezmu v úvahu, že Navrcholu je pro velkou část webů placené, tak mi ten rozdíl dvou procentních bodů v náš neprospěch nepřipadá tak veliký. Samozřejmě nás tenkrát nejvíc potěšil náskok oproti ostatní placené konkurenci.

Nechci nikoho přesvědčovat, že nové Navrcholu je lepší než to staré; na to může mít každý svůj vlastní názor. Zároveň si uvědomuju, že Toplist a Navrcholu jsou dneska do značné míry odlišné služby. Toplist je stále především žebříček, umožňující dobré porovnání s konkurencí v rámci určitého oboru. Navrcholu naopak žebříčky trochu upozadilo a snaží se uživatelům nabídnout spíš hlubší pohled na návštěvnost jejich vlastního webu.

Pro mne osobně jsou ale tahle srovnání potvrzením, že jsme to tenkrát udělali dobře. A třeba to může být inspirace i pro někoho dalšího, kdo přemýšlí o tom, zda svůj web zpoplatnit nebo ne.

UPDATE 30. listopadu: Možné vysvětlení, proč má Toplist podle NetMonitoru méně stránek na jednoho uživatele než Navrcholu, přinesla konzultace s Pavlem Francírkem. Měřící kód totiž nemá na všech stránkách, ale jen tam, kde se zobrazuje reklama (titulní stránka, žebříček, volba statistik apod.). Ve výsledcích statistik chybí. Kolik stránek však zůstává takhle "mimo" však ani Pavel nedokáže odhadnout.

Přeci jen však jedna oblast zůstává diakritikou nedotčena - česká doménová jména. Přestože řešení existuje a jmenuje se IDN (více informací: [1], [2], [3]), v doméně .CZ jej zatím nelze použít. Její správce, CZ.NIC, si nedávno nechal vypracovat již druhou vlnu výzkumu, jaký názor na případné zavedení IDN má relevantní část veřejnosti. Osloven byl mj. vzorek 432 společností, které v .cz drží nějakou doménu. Výsledky jsou poměrně jednoznačné: 80 % je proti nasazení IDN. Poprvé se výzkum konal v roce 2004, tehdy bylo proti 76 %. Jak se zdá, háčky a čárky v doménách nebudou. A to vzdor tomu, že mezi "běžnými" uživateli Internetu ukázal výzkum podstatně menší odpor: proti je 55 %.

Když byly informace o průzkumu zveřejněny, objevily se na Lupě dva protichůdné názory, které mne přiměly, abych zas po nějakém čase oprášil svůj občasník. Posuďte sami:

Martin, 23. 11. 19:43, Paternalismus CZ NIC?
Může mi někdo vysvětlit, jak může NIC argumentovat poměrem subjektů, kteří si internacionalizovanou doménu nechtějí objednat?! "76 procent společností a 55 procent jednotlivců nemělo o IDN zájem." Nejen, že ta čísla podle mě jsou spíše argumentem PRO zavedení (24% společností a 45% jednotlivců mají z fleku zájem, po zavedení by se jejich počet jistě zvýšil), ale hlavně: Dělal někdo podobný průzkum a ptal se, kolik společností a lidí si vůbec nějakou doménu chce zaregistrovat?! Porovnal někdo tato čísla? Ať už větu "Tato možnost je veřejností trvale odmítána." formuloval někdo z NICu nebo Jan Ambrož, koncentrovanější alibismus lze těžko najít.

Alex, 27. 11. 10:05, Re: Uzivatele jsou tupe ovce, nechapu proc je vubec zahrnovali do ankety ...
Nechapete proc byl nazor uzivatelu zahrnut take ? Vzdyt je to celkem proste. Ta informace je tu predevsim proto aby pohnula s nazorem tech, na kterych opravdu zalezi - tj. te prvni skupiny provozovatelu web sluzeb. Uvazte jak by se zmenil jejich pohled na oháčkované domény, kdyby po nich uživatelé vyjádřili 99%tní touhu :-). To se bohuzel pro czNIC nestalo - ale kdyby, ano znamenalo by to ze uz pristi anketa by mohla ukazat ze rady podnikatelu kteri maji v planu rozsirit sve portfolio sluzeb o takové klenoty jako je séznám.čž ( ) je už poměrně velký a mohou to spustit. Pro czNIC by to byla velmi dobrá zpráva, porotože by to vyvolalo vlnu nových registrací a čerstvý příval pěněz do jejich pokladničky - a to je to oč tu běží, to je ostatně také důvod proč se k této myšlence czNIC neustále vrací a doufá, že snad jednou ...

Dlouho jsem přemýšlel, jestli se k tomu přiznávat, ale nakonec jsem si řekl, že jednou to odhalení přijít musí. Snad to nebude znít domýšlivě, ale: Martine, jestli je někdo, kdo může za to, že už dávno háčky a čárky v doménách nemáme, tak jsem to asi já. V roce 2004, ještě za minulého představenstva, už byly v CZ.NICu přípravy v plném proudu. Dokonce byl zorganizován technický seminář pro členy a registrátory, aby se domluvilo, jak to nejlépe spustit. Dobře si pamatuju jeho průběh, přestože jsem většině toho, co se tam řešilo, vůbec nerozuměl. Po dvou hodinách diskuse, když už se téma pomalu vyčerpalo, jsem se coby úplný nováček mezi členy konečně odvážil přihlásit: "Promiňte, že se ptám, ale proč to vlastně CZ.NIC hodlá zavádět? Je tu vůbec někdo, komu se ta myšlenka líbí? A chtějí to uživatelé?"

Nastala trapná chvilka ticha. A pak se ukázalo, že představa domén s háčky a čárkami je všem přítomným (technikům) vlastně z duše protivná, ale jednak je to všude ve světě trend, jednak to "lidi chtěj", tak se holt nedá nic dělat. Nesměle jsem navrhnul, že by se snad bylo dobré těch lidí napřed zeptat. A tak vznikl první průzkum a 76% nesouhlas tuhle myšlenku odložil k ledu.

Od té doby došlo v CZ.NICu i v jeho představenstvu k výrazným změnám, proto jsem měl možnost letošní průzkum sledovat o něco víc zblízka. Vím také, co CZ.NIC vedlo k tomu, aby ho zorganizoval. Nebyla to snaha zlomit opakovanými průzkumy odpor veřejnosti a napakovat se na nových doménách. Ve skutečnosti jsme už při prvním průzkumu slíbili, že se k IDN budeme čas od času vracet, abychom zjistili, zda je obecné mínění stále stejné. Přestože mám pocit, že ve vedení CZ.NICu převládá negativní názor, nejsme tam od toho, abychom ho prosazovali za každou cenu, i proti vůli držitelů domén.

Můžete to brát jako nepřípustný paternalismus, se kterým šlapeme po štěstí 24 % firem, které mají o domény s diakritikou zájem. Problém je ale v tom, že tady nejde jen o svobodu volby. Zavedení IDN by ve skutečnosti donutilo k registracím i zbývajících 76 %, tedy alespoň v tom případě, že mají tu smůlu a jejich jméno, označení či produkt háčky a čárky obsahuje. Když budu mluvit sám za sebe, s lupa.cz máme docela štěstí. Ale už v případě mesec.cz by nám asi nestačilo zaregistrovat jen měšec.cz, ale kvůli prevenci proti spekulantům bychom si asi museli pořídit i mešec.cz a měsec.cz, možná i měšěc.cz a mešěc.cz. Pět nových registrací, jen to švihne, a to nemluvím o slunečnici.cz či dobrýweb.cz. Řada jiných společností by asi takhle předvídavá nebyla - a o to víc spekulantů a následných právních sporů by se objevilo.

Jako aktivního činitele CZ.NICu mne asi do výzkumu nezařadí, ale kdyby ano, moje odpověď je jasná. A i když je dobře, že se CZ.NIC čas od času zeptá komunity, co si o tom myslí, pevně věřím, že k zavedení IDN u nás jen tak nedojde.

UPDATE 29. listopadu: Tématu se na svém blogu věnuje také Michal Krsek, nynější člen představenstva CZ.NICu a pamětník mnou zmiňovaného technického semináře. Potvrzuje moji tehdejší opovážlivost, navazující diskusi si však pamatuje jinak - odpor k zavedení IDN prý zdaleka nebyl tak jednoznačný. Nehádám se, paměť už mi tak moc neslouží.

Připomnělo mi to prezentaci, kterou jsem měl v září na konferenci WebTop100. Chtěl jsem uvést pár čísel o inzertních výdajích v českém Internetu. V případě plošné reklamy není problém je najít, resp. spíš je potřeba si vybrat z několika odhadů různého původu: např. OMD pro rok 2005 počítalo zhruba s 850 miliony. Problém nastal, když jsem chtěl pro srovnání uvést rostoucí obrat PPC systémů - těm se nikdo příliš nevěnuje.

Nezbylo mi, než si udělat vlastní odhad z různých střípků informací, které mám k dispozici. Za hlavní hráče českého PPC trhu v roce 2005 jsem označil Google, u kterého jsem si tipnul 70 milionů korun, a eTarget se 30 miliony. Když o tom přemýšlím teď, u eTargetu jsem asi o něco přestřelil. Podle Martina Kopty jsem byl příliš optimistický i pokud jde o Google, ale to si nemyslím. Podstatnou část celkového obratu totiž tvoří inzerce českých subjektů, cílená na zahraniční uživatele. K téhle části koláče se nejen eTarget, ale ani další české portály nedostanou. Docela slušný přehled mám o částkách, které do reklamy investují incomingové cestovní agentury, a to je přitom jen kus téhle "exportní reklamy".

Milion, který během tří měsíců protekl AdFOXem, vedle těchto čísel nevypadá nic moc. Ale je to teprve začátek, růst z nuly. Pokud se NetCentrum pochlubí s výsledky i za další tři měsíce, budou asi vypadat podstatně lépe. K tomu, aby české portály přešly z dosavadního způsobu prodeje na klasické PPC, by však na konci musely přibýt ještě tak dvě nuly.

Můj aktualizovaný odhad výdajů českých inzerentů v minulém roce je tedy 70 milionů korun pro Google a 20 milionů pro eTarget. Přehlédl jsem něco důležitého? Kolik byste si tipnuli vy?

1. Jasnou jedničkou je stále Seznam, přichází z něj skoro polovina lidí, kteří hledají na některém z vyhledávačů. Nejzajímavější je, že se jeho pozice v podstatě nemění: pokaždé má sice o nějaké to procento nahoru či dolů, ale to je spíš jen statistická chyba.
2. Jediným vyhledávačem, který výrazně posiluje, je Google. Martin Kopta (nyní můj kolega z Dobrého webu) to až dosud vysvětloval sezónními výkyvy: na podzim přijdou do škol noví uživatelé a začnou používat Seznam, přes zimu se však poučí a v dubnové statistice už Google vyskočí. Loňský listopad takový pohled skutečně umožňoval, letos je však všechno jinak - Google zkrátka dlouhodobě roste.
3. Poněkud překvapivé jsou výsledky Atlasu a Centra. Oba se drží pod sedmi procenty, změnilo se však pořadí. Ačkoliv podle statistik celkové návštěvnosti se Atlas propadl, jeho pozice mezi "přivaděči návštěvnosti" je stabilní. Centrum si naopak vede docela slušně, ale v této statistice zaznamenalo pokles.

V souvislosti se třetím bodem vznikají dvě otázky:

• Vede si Atlas ve vyhledávání lépe než Centrum?

  Čísla v tabulce to sice naznačují, rozdíly jsou však podle mého názoru tak malé, že by to mohla být i chyba měření. Společně s Petrem Šnajdrem jsme po ICQ hledali vysvětlení. Podle NetMonitoru se v říjnu na Atlasu v sekcích Hledání a Katalog zobrazilo 13,6 milionů stránek, zatímco Vyhledávání na Centru mělo 21,4 milionu - tedy poměr právě opačný. To by se asi dalo vysvětlit hypotézou, že na Atlasu uživatelé rychleji najdou, co potřebují, takže zobrazí méně stránek, zatímco na Centru potřebují více času. Srovnání s dubnem 2005 však tuto hypotézu vyvrací - poměry zobrazených stránek byly už tehdy skoro stejné, žádná zásadní změna ve vyhledávání nenastala, takže není důvod k odlišné závislosti. Vidím to tedy spíš na statistickou chybu.

• Může podíl Centra klesat, přestože celková jeho návštěvnost za zmíněného půl roku vzrostla zhruba o čtvrtinu?

  Podle mě ano. Centrum jde cestou rozvoje obsahu a nabízí řadu nových služeb. Z hlediska návštěvnosti mu na podzim pomohli především VyVolení. Odjakživa mu navíc denní návštěvnost výrazně zvyšuje kvalitní freemail a také Xchat. Nic z toho však bezprostředně nesouvisí s vyhledáváním. Uživatelé, kteří si našli Centrum, jsou většinou o něco pokročilejší než Seznamáci - ale tak jako si našli Centrum, dokáží si najít i Google. Pro každou úlohu tak mohou používat jiný portál: na hledání Google, na poštu Centrum.

  Jilm zde na Lupě uvažuje, že právě obava z nástupu Googlu může být důvodem překotného rozvoje dalšího obsahu u Centra, zejména spuštění Aktuálně.cz. Ve vyhledávání ho Google může převálcovat, v e-mailu možná taky, ale vlastní noviny jen tak vydávat nebude. Na té úvaze rozhodně něco je, ale české portály by asi nepotěšila. Prodávat plošnou inzerci na zpravodajském serveru je sice fajn (a iDnes je z ní docela dobře živý), ale výrazně silnější zdroj příjmů všech českých portálů dnes představují placené záznamy v katalogu a vyhledávání. Kdyby o ně měly přijít, nebylo by to nic příjemného.

Hlavním bodem byla patrně volba kolegia, což je nový orgán, který zavedly v červnu přijaté stanovy. Výrazně se uvolnily podmínky pro vstup do CZ.NICu, což s sebou přináší řadu nových členů. Záhy bychom museli všechna jednání pořádat na stadionu, takže se mj. zavedla možnost elektronického hlasování valné hromady. Kromě toho vzniklo kolegium, které bude reprezentovat členy a bude se moci - v rozumném počtu - scházet častěji. 18 míst volí valná hromada, zbývající tři bude jmenovat ministerstvo informatiky, ČTÚ a Hospodářská komora.

Kandidátů bylo víc, nakonec uspěli: Jan Hřebíček, Tomáš Maršálek, Michael Macek, Jan Rattay, Martin Kukačka a Karel Taft (všichni s funkčním obdobím na jeden rok), Jan Pochman, Markéta Švecová, Ondřej Fryc, Zdeněk Pospíchal, Petr Komárek a Robert Prokeš (na dva roky) a Jan Hájek, Ondřej Filip, Michal Krsek, Jan Redl, Karel Umlauf a já (na tři roky). Jména píšu z hlavy, takže se omlouvám se případné zkomolení.

Důležitější než volby kolegia je však výhled do budoucna. Do září 2007 platí smlouva s PragoNetem, který za stanovenou odměnu provozuje celý systém národní domény. Po tomto datu by mělo dojít ke změně a správu převezme CZ.NIC vlastními silami (resp. svými zaměstnanci), což by mělo vést k výraznému snížení nákladů a následně i k dalšímu citelnému zlevnění domén. Na valné hromadě se o tom dnes mluvilo jen krátce, ale z diskuse mám pocit, že pokud jde o tento směr, drtivá většina členů už má jasno.

To jsou rychlé zprávy, ale k CZ.NICu se ještě brzy vrátím...